Jdi na obsah
Jdi na menu
První norování
24. 4. 2007
Ve skutečnosti to ani tak Blackovo první norování nebylo, ale měl na výsledku určitě svůj nezanedbatelný podíl.
Vše začalo rozhodnutím, že obejdeme pár nor v revíru, jestli najdeme nějaké čerstvě vyježděné. Jednou z vytypovaných byla i umělá betonová nora a tou že obeznávání začneme. Jen jsme k noře přišli, tak jsme podle vyježděného vsuku poznali, že tu nějaká návštěva určitě byla. Zkusil jsem Blacka přivést k vsuku, aby si čuchnul. Doposud v noře nebyl (a taky pro jeho věk cca 5měsíců), jsem žádnou velkou odezvu nečekal. Opak byl ale pravdou. Jen co Black opatrně nasál pach se zavrčením si odfrknul a už byl v díře. Chodil se mnou, když jsme s kamarádem kopali jednu umělou noru a tu si čerstvě dodělanou několikrát se zájmem proběhl. Jenže nora v které byl teď měla už své obyvatele. Po chvilce se z nory ozvalo vydávání a vzápětí i teskné zakvičení. V tu chvíli se mi zastavila krev v žilách a bál jsem se nejhoršího. Odvolal jsem Blacka a byl jsem hrozně rád, když jsem viděl tu jeho hlavičku postupovat ke mně. Měl mordu od krve, ale jen co se se mnou pomazlil, měl se zas k díře. Nechtěl jsem udělat nějakou hloupost, tak už šel na vodítko. Obvolal jsem pár lidí o radu a vzápětí o pomoc. Nikdo se zkušeným norníkem nebyl bohužel k dispozici. Nemohl jsem ale Blacka nepomstít a taky tlumit škodná se musí, tak jsem zavolal kamaráda Petra s foxteriérkou Almou bez zkušeností s norou. Kamarád přijel a Alma se měla od začátku čile k dílu. Hned od začátku se pouštěla i do kontaktu, ale po utržení několika šrámů už jen postupovala stále kupředu. U prvního odkrytého kotle jsme začali vytahovat vytlačovaná liščata. Poté co byly čtyři venku se Alma tlačila dál. Na konci zaslepeného tunelu jsem v noře zastřelil lišku a Alma vytáhla poslední lišče.
Alma udělala obrovský kus práce, ale ani Black nebyl bez zásluh. 31.3.2007 jsme se s uplynulým mysliveckým rokem rozloučili úspěšným norováním.
Archiv
Kalendář
<< |
duben / 2024 |
>> |